Fashion Jane Bond Life

Už se těšínkuju na mimíska v bříšíčku :)

A je to tady. Bezbřehá láska a hormonálně pozitivní článek 🙂

Jasně, že jsem cynik, to mi navždy zůstane. Zasměju se s radostí kvalitnímu černýmu humoru, to je moje, ale na druhou stranu s ze mě stává fakt totální mamina ve smyslu, těším se na miminko a začínám používat zdrobněliny :))) Hahaha, jasně, pojďte do mě, kdo mě znáte. Nevím, jestli to znamená, že to na mě jako už nějak přichází, rozhodně se cítím strašně fajn. Takže pokud to někoho žere, nečtěte radši ani dál… :))) Je to totiž naprosto obyčejná radost ze života. Nějak se mi z života vytrácejí pracovní povinnosti a platba DPH do mlhavého světa, kterej nahrazuje fakt prďolky ubytovaný u mě v děloze. Jááá vííííím, tohle zní strašně divně, ale ta cynická část mého já je stále tu a nějak prostě nedokážu říct něco ve stylu “mimísek v bříšku”. 🙂 Ač se ten článek takhle divně jmenuje, no snad jste ten můj fóreček pochopili 🙂

Ale teda fakt se strašně těším a budu se teď nějakou chvíli opakovat :)))

Takže se strašně mazlím s Kristýnkou, která mi řiká, mamííí teď nemůzu, mamíííí poškej mam poádku, nebo něco podobnýho. A říkám si, že mi to miminko nebude odmlouvat a odporovat mazlení :))) Hihihi. Není to moc dlouho, kdy mi jeden zmánej říkal, že při těch jeho třech dětech je vidět jak “pevný objetí je podle jejich věku”. Čím starší, tím to víc odfláknou a čím menší, tím větší mazlíci. Jeeeee jak já se na tohle začínám těšit. Na to jak bude vypadat, na to jak budu ňufat ty prťavý nožičky, jak budu s obdivem sledovat ty pidi nehtíky a pravděpodobně i na fakt, že to bude zase druhá kopie tatínka 😀 ač konečně se Kristýnka dává do podoby mojí, sakra skoro 4 roky to trvá, aby mi byla podobná jo? 🙂 No teda matko přírodo, hezky to máš vymyšlený :)))

Kdo tohle zažil mi bude rozumět. Jaký budou ty prstíky, ten malej zadeček, ty nožky, očíčka, kebulka, ouška, nosánek, pusinka, pupík…. no prostě úplně všechno. Ta rodičovská zvědavost, po kom to bejby vlastně bude :))) Jaký bude, bude vlasatý, nebo plešounek jako Kristýnka když se narodila? :)))

O porodu vlastně ani nijak nepřemýšlím. Jasně, nemám ty nejlepší vzpomínky na ten první, ale ta touha, aby nás bylo víc je silnější a vystresovat se nenechám. Beru to zcela surově tak, že to nějak dopadne. Hlavně ať jsme okej a už všichni spolu doma.

No a co vy? Rodiče i nerodiče… Pamtujete, vzpomínáte, zapomněli? Povídete 🙂

P.S. Co říkáte na batůžek? Já se do něj uplně zamilovala.

P.S.2 A ano, ty Chiara Ferragni boty fakt miluju. Jedny z nejpohodlnějších lásek z Beltissima…

Comments (9)

  • JANI,MOC KRÁSNÉ ČTENÍ.TA RADOST,LÁSKA A OČEKÁVÁNÍ MRŇOUSKA JE SUPER.JDE SE DO FINÁLE,UŽ TO BRZY BUDE

    Odpovědět
    • Jdeme do finále a možná přijde i kouzelníííík :))))
      Díky Jani

      Odpovědět
  • Jani, konečně na tebe to miminkování přišlo!

    Tekla bych, ze je nás spousta, kdo se těšíme s tebou, až bude malá princezna na světě

    Odpovědět
    • Hihi, asi nikdy nebudu uplně cáknutá, ale pomalu to začíná hele 🙂

      Odpovědět
  • Držíme palce! 😀
    (Malá Ti fakt podobná je – kdykoliv ji vidím na fotce, hned si vzpomenu, jak jsi vypadala, když jsme byly malý.)

    Odpovědět
    • Týýýý jo, když si uvědomím fotky ze základky, tak máš hele i pravdu… JE to legrace když člověk vidí jak to jde a vidí se postupně v těch capartech 🙂

      Odpovědět
      • Jo jo, hodně to vidím i u Zuzky Panczakový nebo Pavla Škody – tam je taky velká rodinná podoba. 😀

        Odpovědět
  • Já to mám teda ještě dost živě všechno v paměti, takže další mimísek ještě dlouho ne :-D.

    Odpovědět
    • No… Po prvním porodu u Apolináře mám po čtyřech letech v paměti taky naprosto všechno. Někdo si to holt prožije na pohodu a někdo ne. A řikala jsem si, že už nikdy do druhýho nejdu. No a pak jsme jeli na krásnou a dlouhou dovolenou a oba jsme si i vypnuli mobil :D:D:D

      Odpovědět